Syn.: Viburnum tomentosum Lam., Viburnum aragonensis Pau
Česká jména: kalina chudovina (Presl 1819), tušalaj vrápnatý (Presl 1823), tušalaj obecný, chudovina, lepík (Presl 1846), kalina chudovina, ptačí chléb, bankyta (Sloboda 1852), chudovina obecná (Opiz 1852), tušalaj (Čelakovský 1879), tušalaj chlupatý (Dostál 1989), kalina tušalaj (Kubát 2002)
Čeleď: Viburnaceae Raf. – kalinovité
Rozšíření: Od Pyrenejského poloostrova přes střední Evropu a Ukrajinu až do Malé Asie a na Kavkaz. Izolované arely se nacházejí ještě v jižní Anglii a v severozápadní Africe. Byla zavlečena do Severní Ameriky. U nás je původní v oblasti termofytika a dolního mezofytika, jen na jižní Moravě a v severozápadních Čechách, druhotně se vyskytuje například na Křivoklátsku, v Českém krasu i jinde.
Ekologie: Roste roztroušeně na křovinatých stráních, v lesostepi a lesních lemech, na půdách živinami bohatých, na podkladu neutrálním až slabě zásaditém, nejčastěji v pásmu pahorkatin. Kvete od dubna do května.
Popis: Opadavý, vzácně stálezelený keř, výjimečně i strom, 1–4 m vysoký, větve jsou oblé nebo slabě hranaté, plstnatě chlupaté, později olysalé, borka šedohnědá až hnědá, podélně rozpukaná. Pupeny nahé, listy vstřícné, řapíkaté, celistvé, vejčité, eliptické až obvejčité, až 16 cm dlouhé, na bázi srdčité až zaokrouhlené, na okraji pilovitě zubaté. Květy v chocholičnatém květenství na konci větví, které je ploché až slabě vypouklé, až 10 cm v průměru, všechny květy mají stejný tvar i velikost, koruna je zvonkovitě nálevkovitá, špinavě až žlutavě bílá, korunní cípy jsou zaokrouhlené. Plodem je vejcovitě elipsoidní peckovice, která je nejdřív zelená, postupně červená, při dozrání je leskle černá.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je kalina tušalaj hodnocena jako vzácnější druh naší květeny, který vyžaduje další pozornost (C4a).
Poznámka: Vysazuje se do parků a městské zeleně.
Fotografováno ve dnech 2. 5. a 6. 6. 2008 (Česko, Morava, Pavlovské vrchy).